Pozvánka na setkání školy SoMA 30.9.

Milí přátelé,


prázdniny končí, školní rok začíná, hurá!










Co je škola SoMA

Škola SoMA je svobodný permakulturní prostor k sousedskému životu a spolupráci členů spolku SoMA – School of Modern Art, z.s. Spolek SoMA je skupina lidí, kteří usilují o vytvoření tohoto prostoru, ve kterém chceme sebe a všechny zájemce rozvíjet v umění, uměleckých řemeslech, zdravém, pravdivém a nezávislém životě a tvůrčím občanském přístupu k rozvoji naší společnosti.

Škola SoMA Je experimentální vesnička, ve které budeme hledat nové cesty k umění života a práce, obdělávání Země, vytváření kvalitního prostoru pro harmonické a udržitelné soužití lidí se všemi pozemskými bytostmi v rozumné a vyvážené seberealizaci.

Pokračujeme ve škole života.

Program:

od 17:00 do 19:00 schůzka členů a zájemců o členství - "Co teď"

od 19:00 do 20:00 veřejná prezentace projektu

Kde: Vila Flora, Vlašimská 13, Praha 10

Z dobrovolného příspěvku na pronájem prostoru budeme mít radost :)

Zářijový newsletter:

Zdravíme příznivce a školáky SoMA po prázdninách, v novém školním roce 2016/2017

Cítíme, že nový školní rok a období po prázdninách je významnější dobou vnitřních změn a nových počinů, než bývá období Nového roku. A tak bilancujeme a plánujeme. Chystáme koordinační a

Desatero přírodní architektury podle Hájka

1. Životním prostředím člověka je příroda. Životním prostorem rodiny je zahrada. Vytvářím malé domky, otevřené a "dobře zasazené" do přírodní zahrady. Vyhýbám se drahým, do sebe uzavřeným vnitřním světům. 

2. Každý má právo na svoji zkušenost. Existuje mnoho správných řešení, nejenom jedna cesta. Respektuji různé požadavky na materiály, design i uspořádání obytného prostoru.

3. Stav jako jíš. Používám čisté, přírodní materiály, jednoduchou konstrukci v lidském měřítku, kterou lze realizovat svépomocně pohodovou, technicky nenáročnou prací. Nenavrhuji do obytných domů odpad za účelem recyklace. Recyklovat lze inteligentněji.

4. Strom je krásnější než dům. Pokud je dům dobře navržený, okna a dveře na správném místě, střecha jak mám být a všechny přírodní materiály přiznané ve svojí přirozenosti, není potřeba složité hledání architektonického stylu. Zasadím-li vedle domu strom, bude strom vždycky krásnější než dům.

5. Síla okrajových efektů. Permakulturní princip, podle kterého se přírodní síly násobí na hranicích jednotlivých biotopů. Stavba je vlastně také specifický biotop v zahradě. Nejkrásnější místa pro bydlení jsou zápraží, terasa, zimní zahrada, zkrátka prostor někde "mezi dveřmi". Těmto vnějším částem domu a jejich zařízení věnuji maximální pozornost. Koncept Domu naruby.

6. Čím je dům jednodušší, tím je chytřejší. Má-li dům jednoduchý půdorys, mohu změnit domek pro bydlení v lesní školku, atelier nebo čajovnu rozestavěním židlí a stolů. Naše tělo se nachází vždycky jenom v jednom prostoru. Prázdné prostory brzy onemocní. Pozorujme skutečné potřeby člověka. Všechny neživé struktury, vybudované člověkem vyžadují údržbu a provozní náklady. Cena domu je přímo úměrná jeho kubatuře. 

7. Dej přednost malým a pomalým řešením. Další permakulturní princip platný pro zahradu i stavění. Stav pomalu, plánuj pomalu, stěhuj se pomalu, buduj postupně. Až se přestěhuješ do přírody, změní se Tvoje zvyklosti, potřeby i názory. Začni s malou stavbou a pozoruj změny. Nebývá dobré navrhovat a stavět rodový statek jedním vrzem.

8. Nestavme domy na věčnost. Doba a potřeby člověka se rychle mění. Nevytvářejme hmotné dědictví. Nevíme, co bude zítra, natož za 10 let anebo po naší smrti. Dům ať stárne a zanikne s tělem obyvatele. Zahrada nestárne, zraje a roste :-) Rekonstrukce starého domu je méně výhodná než novostavba.

9. Každý člověk má právo na vlastní plnohodnotný prostor pro život. Klasicky uspořádaný rodinný dům obyčejně nemůže zajistit všem rodinným příslušníkům prosluněný výstup na vlastní koutek v zahradě ze svého pokoje, i když by si to možná přál. Rodinný dům často programuje hierarchické a sexistické uspořádání rodiny. Při navrhování obytné struktury věnuji stejnou pozornost jednotlivci, jako rodině. Teorie osobního domu.


10.Ať žijí živé domy. Pracuji s co nejméně přetvořenými materiály. Navrhuji zelené střechy, zelené fasády, navrhuji dům i strom. Věnuji pozornost přírodním zdrojům na Vašem pozemku :-) Jednou budeme dům stavět ve spolupráci s živou přírodou.

Ilustrace Anežka Bauer Hájková


GARDEN SPACE STATION koncepce rostoucího domu pro rodové zahrady

Pro větší rozlišení klikni na obrázek
Modulární hexagonální buňky rostoucího domu jsou navrženy jako přesná tesařská konstrukce z masivního dřeva. Vnitřní vzdálenost podpěr v rozích po obvodu hexagonu je 2,8m, vnitřní vzdálenost protilehlých stěn je 4,9m. Založení předpokládáme na pilotech nebo zemních vrutech. Jednotlivé buňky mají díky svojí geometrii dobrou prostorovou tuhost. Zateplení navrhujeme přírodními rohožemi (len, vlna nebo konopí), může být však použitá jakákoliv technologie obvyklá pro přírodní stavitelství (foukané dřevovlákno nebo celulóza, sláma...) Střechy jsou pultové, zelené, s okapem nad terasou, v případě větších zastavěných ploch uspořádané tvaru střešních lomenic. Na stavbě ve svahu svahu lze pultové střechy na sebe plynule navazovat a uskakovat výšku podlah jednotlivých buněk nebo teras.

Co je rostoucí dům?

Jako poslední bod desatera přírodního stavitelství uvádím: „Ať žijí živé domy!“ Někde hluboko v sobě mám totiž víru, že v budoucnosti budeme žít v domech, které nebudou z pokáceného dříví a posekaného obilí. Věřím, že skutečně vyspělé civilizace jsou civilizace zahradníků vyššího poznání, kteří umí tvořit s přírodou nejen kouzelné zahrady, ale také třeba domy, aniž by při tom rostliny zabíjeli, nebo jinak poškozovali. Hodně mi o tom říká každoroční sklizeň kruhů v obilí...

Živé domy

Je-li tomu tak, živé domy zahradníků vyspělejších civilizací jsou zároveň také rostoucí. Na naší planetě zatím ale umíme ve svých domech spolupracovat s živými bytostmi jen částečně – umíme vytvořit zelenou střechu, živou fasádu pomocí hydroponie nebo popínavých rostlin, máme širokou

Vstup zakázán

Možnosti vymezení zahrady. Nikde není plot na hranici.
1 oplocené zeleninové zahrádky uvnitř rodové zahrady
2 předprostor oddělený symbolickým plotem (např.kládou)
3 ohradník pastviny
4 ohrazenky uvnitř pastviny
5 jezírko jako vodní příkop
6, 6a větrolam s vnějším a vnitřním lícem
7 symbolické vymezení hranice (totemy)
8 sousedská vrátka
9 bažiny, maliny, šípkové království - neprůchodná divočina
10 dobrá přehlednost ze srdce domova zvyšuje bezpečí bydlení
Pro větší rozlišení klikni na obrázek.
Teritorium. Hranice. To je moje. Plot. Sem je vstup zakázán.

V přírodě ploty neexistují.  Teritoria ano.

Jak to tygři dělají?

Člověk má na Zemi nárok na svoje teritorium. Na bezpečný prostor pro sebe a svoje blízké. Podíváme–li se hluboko do starých moudrostí i do svého nitra a představíme si, že jsme krásné a mocné bytosti z pohádkové země, jak bude vypadat naše teritorium? A jak bude vymezeno? Zavírám oči...

Mě se vybavuje království spravedlnosti, moudrosti a hojnosti. Lidé i zvířata procházejí bez obav a klidně spolu komunikují. Žádný plot kolem dokola, ani ostnatý drát nebo zeď. A na okraji, v lesích u hraničních kamenů, pod vysokými stromy bydlí v neoplocených chaloupkách veselí a krásní lidé, kteří každého příchozího poutníka pozdraví a nabídnou mu nocleh, pomoc i radu. Neee nejsou to donašeči, celníci ani speciálně vycvičené jednotky. Jsou to dobří lidé :-)

Co asi takový obraz hraničního lesa znamená pro tvorbu životního prostoru rodové zahrady... Vzpomínáte si na divočinu a povídání o biotopu velké zahrady? Hraniční les, to není temný hvozd, kde do slatin zvou světýlka zlých bludiček. Naopak. Hraniční les mojí kouzelné země je přírodní, očišťující, ochranná, a vyživující náruč matky Země. Je to místo ticha, místo obnovy, síly, místo

Rodinné hnízdo v Pošumaví

Eliptický dům je na místě, které vybral stavebník
ve spolupráci s vysokou zvěří :-)
Je to středobod čtyř směrů
a čtyř odlišných částí zahrady.
Na břehu podhorského potoka, na samotě v sousedství starého mlýna čeká za starou stodolou na svoji obrodu krásný kousek země. Stavebník je vynalézavý, odvážný, citlivý a šikovný. Návrh je neobvyklý a jeho realizace bude vyžadovat spoustu umu a vynalézavosti. Z bezpečného hnízda je celá zahrada pěkně pod kontrolou :-)

Dům je dvojpodlažní, patra pojmenováváme přízemí a nadzemí. Každé patro má jinou atmosféru. Nadzemí je vzdušné, světlejší, vnímáme z něj více vnějšího prostoru zahrady, je více společenské. Přízemí je klidovější, do sebe uzavřenější, chladivější. Velká pozornost je věnována řešení vnějších prostorů na pavlači a na terasách kolem přízemí.

Vnitřní členění prostor se během řešení stavby bude pravděpodobně měnit podle potřeb stavebníka a podle momentální situace v rodině, práci apod. V centru dispozice stojí mohutná kamna s patrovým hypokaustem a dvěma ohništi, jejichž konstrukci chce stavebník řešit svépomocným výzkumem a vývojem :-) Uvažujeme o tom, že strmé schodiště

Biotop velké zahrady

Místo pro život v naší Juditině zahradě.
Klikni na obrázek a hledej
obytnou místnost mezi stromy :-)
Protože dnes ráno svítilo sluníčko, chtěl jsem nejprve napsat pár slov o sluneční pasti, abych rozvinul téma prvků, ze kterých je možné tvořit prostor zahrady. Pak jsem si uvědomil, že pořádná sluneční past je vlastně větrolam a zároveň živý plot a taková ta veliká divoká a přirozená přírodní náruč zahrady, která obepíná, chrání a vyživuje organismus a bytost rodového Ráje - váš životní prostor i Vás. Kde tedy začít?

Divočina anebo poušť.

Dejme tomu, že přicházíme na nové místo, že to není zahrada po předcích, ani po původních majitelích, ale místo, které se teprve stane zahradou. Dejme tomu, že je to plocha nezastavěná, nejsou tam žádné domy ani stroje, zapomenuté silnice, kusy betonu nebo barely plné neznáme hmoty. V našich podmínkách jde zřejmě o pole, sad, louku, kus lesa nebo takovou tu zapomenutou, křovím zarostlou plochu, o kterou se dlouho nikdo nestaral.

Několikrát se mi v roli architekta přihodilo, že budovatelé nového domova nejprve plochu oplotili, pokáceli všechno křoví a všechny stromy, shrnuli ornici z celého pozemku a ještě ve svahu bagrem vytvořili dokonalou rovinu. Na vrchní straně parcely byl hned pod obnaženými patkami sloupků plotu propastný sráz, ze kterého se i za klidného počasí neustále sypaly kamínky a na dolní straně byla hned za plotem hora,

Domek pro radost v Ostré

Východní pohled.












Na malé parcele na kraji krásné obce nedaleko Labe budeme stavět domek pro dvougenerační život malé rodiny.

Malá parcela o výměře necelých 1000m2 je orientována východo západním směrem. Regulace žádá odsadit domek 6m od komunikace. Potřebujeme dobrý intimní prostor zahrady a domeček s výhledem do zahrady ze všech prostor. Nejcennější jižní fasáda je nejkratší, na úzké parcele se tlačí směrem k sousedům. Zadání je dosti složité :-)

Životní prostor domu a zahrady.
Klikni na obrázek.

















Řešení zcela otevírá jižní fasádu obytné haly, i když jen do malého atria, zařízeného zahradním nábytkem, odděleného od sousedů plotem se stříškou pro ukládání dřeva. Zároveň ze všech prostor domu jsou průhledy a výstupy na

Pelíšky Renaty Bernardi

Vnitřní obytný prostor je členěný srdcem domu:
akumulačním krbem kombinovaným se sporákem.
Pro zvětšení klikni na obrázek.
Zvu Vás na exkursi do malého domu, který jsme navrhli společně s Renatou Bernardi z Brna. Je to rekonstrukce a zvětšení původní chaty, která zde stála zhruba od šedesátých let – malá - postupně rozšiřovaná o zasklené verandy a další přístavky, s obvyklou skladbou obvodových stěn: dekl – noviny – asbestocement – palubky.

Stará chatička byla demontována až k základům, zachovali jsme okna a dveře. Základy byly zpevněny a rozšířeny. Na základech pak byla postavena jednoduchá tesařská konstrukce, s velmi jednoduchou třívrstvou skladbou obvodové konstrukce. Směrem zevnitř: bezformaldehydová OSB deska – zateplení – neosámovaná prkna. Stejně tak je řešena podlaha.

Malý domeček nakonec Renata pořídila za 600tis.Kč (bez ceny pozemku, přípojek a studny). Je to malý velký domek především dílky velkému obytnému prostoru, který propojuje patro s přízemím, kuchyň s obývákem a ze kterého jsou výhledy na všechny čtyři světové strany. Samostatné prostory v

Kniha o přírodní architektuře - předmluva

Léta jsem četl velkoformátové cool časopisy o architektuře a navrhoval domy z betonu a skla. Proč jsem úplně zapomněl na svoje dětské domy z větví, narychlo na poli sestavené labyrinty ze slaměných balíků a vodní systémy z jílu, které jsme stále dokonaleji tvořili s „klukama“ v divočině za vesnicí?

Musel jsem projít blázincem a zkušeností vlastní smrti, abych si znovu uvědomil, že všechno, co miluji - od vycházek do lesa přes vaření i jedení dobrého jídla a fotografování přírodních struktur až po ženskou krásu - je příroda a že přirozenou hudbou, která nás v prostoru neustále doprovází, není ani rock ani jazz ani drnčení strojů a dopravy ani ticho prázdnoty, ale že je to ptačí zpěv?

Chci psát o tom, co skutečně chci. O tom, že chci žít v úplně malém domě s pohodlnou terasou uprostřed nevelké zahrady plné klidu, pohody, slunce, stromů, milujících plodících rostlin v sousedství blízkých, milých a soucítících lidí? O tom, že sním o vesnici, kde žijí lidé, kteří tuší jak

Komu vlastně patří Země?

Ilustrace Anežka Bauer Hájková
Moc rád bych měl vlastní prostor na planetě Zemi, na které jsem se narodil, po které chodím, která mě živí a z jejíhož materiálu mám stvořené tělo. Abych ale získal svoje teritorium, prostor, kde postavím dům, zasadím strom a vypěstuji zeleninu, musím nejprve nashromáždit poměrně velké množství papírků nebo čísel v počítači, kterými se ohodnocuje společenský význam a množství práce, kterou vykonáváme a kterým říkáme peníze. Země se utvářela miliardy let. Lidé tu tak dlouho nejsou, nevíme přesně, jak to bylo, ale nejspíše nejsou první formou života na Zemi. Prvním formou života na Zemi je asi Země sama.

Lidé se na Zemi rodí, rostou, zrají a umírají, jejich těla se proměňují na humus ale přesto se domnívají, že je Země jejich majetkem. Budiž. I divoká zvířata vytvářejí svá teritoria podle svojí síly a svého významu a my si teritoriální boje vynahrazujeme dovedností získat peníze. Nicméně si myslím, že bychom přeci jenom vzhledem k lidskému poznání, rozvoji principů nenásilí, rovnosti a