Vstup zakázán

Možnosti vymezení zahrady. Nikde není plot na hranici.
1 oplocené zeleninové zahrádky uvnitř rodové zahrady
2 předprostor oddělený symbolickým plotem (např.kládou)
3 ohradník pastviny
4 ohrazenky uvnitř pastviny
5 jezírko jako vodní příkop
6, 6a větrolam s vnějším a vnitřním lícem
7 symbolické vymezení hranice (totemy)
8 sousedská vrátka
9 bažiny, maliny, šípkové království - neprůchodná divočina
10 dobrá přehlednost ze srdce domova zvyšuje bezpečí bydlení
Pro větší rozlišení klikni na obrázek.
Teritorium. Hranice. To je moje. Plot. Sem je vstup zakázán.

V přírodě ploty neexistují.  Teritoria ano.

Jak to tygři dělají?

Člověk má na Zemi nárok na svoje teritorium. Na bezpečný prostor pro sebe a svoje blízké. Podíváme–li se hluboko do starých moudrostí i do svého nitra a představíme si, že jsme krásné a mocné bytosti z pohádkové země, jak bude vypadat naše teritorium? A jak bude vymezeno? Zavírám oči...

Mě se vybavuje království spravedlnosti, moudrosti a hojnosti. Lidé i zvířata procházejí bez obav a klidně spolu komunikují. Žádný plot kolem dokola, ani ostnatý drát nebo zeď. A na okraji, v lesích u hraničních kamenů, pod vysokými stromy bydlí v neoplocených chaloupkách veselí a krásní lidé, kteří každého příchozího poutníka pozdraví a nabídnou mu nocleh, pomoc i radu. Neee nejsou to donašeči, celníci ani speciálně vycvičené jednotky. Jsou to dobří lidé :-)

Co asi takový obraz hraničního lesa znamená pro tvorbu životního prostoru rodové zahrady... Vzpomínáte si na divočinu a povídání o biotopu velké zahrady? Hraniční les, to není temný hvozd, kde do slatin zvou světýlka zlých bludiček. Naopak. Hraniční les mojí kouzelné země je přírodní, očišťující, ochranná, a vyživující náruč matky Země. Je to místo ticha, místo obnovy, síly, místo
setkání a komunikace. Místo vzájemné úcty a respektu. Je to pomezí lidského vlivu, kam chodím jenom výjimečně s úctou, je to místo, které není podřízené lidské vůli.

A ty neoplocené chaloupky pod stromy? To jsou obrazy domovů, které nepodléhají strachu o moc ani o majetek. A krásní lidé v nich? To je sám Nocleh, Pomoc a Rada. Anebo možná svobodné bytosti, zvířátka, která mají moji důvěru. A hraniční kameny? Nevypadají jako plot. Spíše připomínají dávné dohody a jména sousedních rodů, které přebírají odpovědnost za skutky lidí ve svém království. Hraniční kameny mají dvě strany a dvě jména. Jsou nenápadné ale přesto nepřehlédnutelné.  
A tygří značku na hraničním kameni jsem neuviděl, ale ucítil, však víte, jak to myslím :-)

Od plotu k plotu.

Pokud budeme uvažovat o způsobu vymezení zahrady, velmi záleží na tom, jak je naše království veliké. Podívejme se na ideální pozemek hektarové rodové zahrady. Představte si, že byste celý pozemek oplotili po jeho hranicích.

Cvičení: jeden hektar znamená sto arů. Jeden Ar je obsah plochy čtverce o straně 10m, tedy sto metrů čtverečních.  Jak dlouhý plot je potřeba postavit a udržovat po obvodu zahrady, která má plochu jeden hektar a zároveň má tvar obdélníka s poměrem stran 1:2?

Měli bychom si uvědomit, že člověk neumí věcem vdechnout život. Většina našich výrobků je neživých. Živé jsou procesy, které vytváříme ve spolupráci s přírodou (zahrada, kompost, biologická čistička, fermentační procesy). Ty neživé nerostou, neplodí, neregenerují se. Je potřeba jim věnovat pozornost, opravovat je a obnovovat a znovu vytvářet. Máme hodně věcí na starost. Vedle domu je to oblečení, mobil, počítač, auto...  Je toho opravdu mnoho a věřte mi, plot po obvodu zahrady je ze všech věcí úplně nejdál a ještě ke všemu ze všeho nejdelší. Betonová podezdívka, ocelové sloupky, výplně...  Je to dražší než dům a moc dlouho to nevydrží. Nějak mi nedává smysl neživé oplocování :-)

Chvála české krajiny 
Miluji českou krajinu. Je rozmanitá, oblá, má intimní měřítko. Je prostupná. Můžete si dát batůžek na záda a putovat napříč krajem mimo cesty, po cestičkách a pěšinkách, mnoha různými královstvími, která jsou nejenom lidská a jejichž hranice jsou neoplocené anebo je možné mezi ploty projít.
Chceme-li otevřenost krajiny zachovat, měli bychom si uvědomit, že i když nám naše zahrada patří, neznamená to, že tam nikdo jiný nesmí. Abychom zachovali průchodnost krajiny pro lidi, pro zvířata, hmyz, šnečky i bytosti, které nevidíme, nemůžeme jen tak lepit plot na plot.

Jak zahradu zahradit?

Kromě neživého plotu je tu mnoho možností, jak pozemek vymezit. Napadají mě obrazy tesaných kamenných sloupků, které v dutých kapsách nesou vodorovná dřevěná bidla, malebné meze z kamenů vynesených z louky a zahrady, ale třeba i vhodně umístěné stromy – strážci nebo šikovně zpracované upozornění „Tady je Krakonošovo“ třeba ve tvaru samotného Krakonoše. A víte, že prázdný prostor na okraji pozemku, kterému věnuje zahradník pozornost - kosená plocha, květiny, upravené ovocné keře a podobně - často vymezí soukromou plochu daleko výrazněji než plot? A tady už opouštíme svět neživých mezí. Už vidím proplétané živé ploty z vrbiček nebo známé hedgerows... Ano, nejvýhodnějším řešením pro zahradu je používat to, co samo roste, samo se obnovuje, neumírá a dokonce člověka přežije

Jak si představuji ideální živý plot? Ale to je přeci ten hraniční les se všemi jeho pohádkovými významy, prostory a místy! Kolem pozemku je hustý les vzrostlých stromů a keřů, mocný, neprostupný, divoký, plný potravy a života. Les ticha, obnovy a respektu. Les, který chrání zahradu před větrem, nečistotami, hlukem a před pohledy zvenčí. Les, který zadržuje sluneční teplo, les, který umožňuje bezpečný a svobodný pohyb všem bytostem napříč krajinou.

Takový živý plot by měl mít mocnost nejméně deset metrů, často však víc. Je pravda, že pokud ukrojíme z hektarového pozemku po obvodu pruh o šířce deseti metrů, zmenší se nám zbylá plocha zhruba na dvě třetiny. To se může jevit jako příliš velká oběť. Ve skutečnosti je to nejlepší investice.  Nevím, kde budu prohánět svoji sekačku, ale vím, kde najdu biomasu na topení a hojnost úrody ovoce pro sebe, ptáky i zvěř.

Sluneční past a větrolam.

Živý plot po obvodu pozemku založte jako větrolam a sluneční past. Větrolam je pás stromů a keřů o různém tvaru, hustotě a velikosti s minimální potřebou údržby. Jeho okraje by měly být husté a nízké, s postupným náběhem do vysokých stromů. To platí o straně vnější i vnitřní. Plynulý tvar větrolamu na průřezu nevytváří turbulence. Vítr se zdvihne a k zemi se vrátí až někde za vaším pozemkem. Z hlediska vnitřního prostoru zahrady můžeme živý plot nazvat „slunečným závětřím“ nebo třeba „nádherou a hojností kolem dokola :-)“. V literatuře najdete termín „sluneční past“. Zkrátka vnitřní obvod živého plotu kolem zahrady je překvapivě veliká, před větrem chráněná, sluníčkem ohřívaná plocha pro sázení ovocných i okrasných stromů, keřů i bylin. Je to rozmezí biotopů se sílou okrajového efektu podle permakultury, které poskytuje velkou energii úrody a růstu.

Vnější líc živého plotu

Pokud máte za sousedy lidi, zeptejte se jich, jak by měl živý plot vypadat z jejich strany. Pravděpodobně budou mít radost z něčeho neinvazivního, krásného, během roku proměnlivého, neprůhledného, neopadavého a raději neplodivého. Mě dokonce po různých sousedských zkušenostech napadlo, že pustím sousedy i na svůj pozemek, aby se o můj živý plot starali ze svojí strany. Ať si mezi svým drátěným plotem a mým hraničním hvozdem klidně občas vyvenčí svoji sekačku a procvičí zahradnické nůžky. Krása má mnoho podob :-)

Pokud máte za sousedy zvěř a volnou krajinu, tehdy bude nejlepší vytvořit vnější líc živého plotu ve spolupráci s vegetací, která je v krajině doma a je dobře začleněná do všech biologických, estetických i energetických procesů. Myslete na ptáky, na zvěř v zimě, na plody i rostliny, které je nasytí. Plody Země patří všem pozemským bytostem. Krajina je plná sazenic lísek, trnek, šípků, bezů a všech druhů stromů. Myslete na krásu naší krajiny. Nakonec je to nejlevnější řešení.

Kudy tudy?

Z hlediska lidského rodu je teritorium zahrady Vaše, ale z hlediska ostatních bytostí vypadají mapy jinak. Pokud se nechceme vyčleňovat z přírodního prostředí a ostatní bytosti šikanovat ploty, čeká nás tvůrčí cesta objevování mnoha zajímavých forem vymezení zahrady.

„Tak to ne! Zvířata vlezou všude a všechno sežerou. Žeňte je pryč z mojí zahrady! Stačí krtek, myši, housenky a slimáci.“

Zkusili jste divoká nebo lépe řečeno svobodná a přírodní zvířata přijmout, navázat s nimi kontakt a pohostit je z darů naší Země? Pokud vám srnci okusují sazeničky, udělali jste pro ně krmelec? Oni fakt nemůžou do sámošky, nejen proto, že nemají peníze. Dejte prostor všem bytostem v krajině. Pokud si nemůžete pomoci a nutně potřebujete mít oploceno, obětujte ze svého pozemku ve jménu lidí, zvířat a Vesmíru alespoň třímetrový pruh, kterým bude možné projít. To neznamená, že pozemek ztratíte. Můžete v tomto prostoru sklízet ovoce po obou stranách cesty, seno, dřevo, byliny, můžete tu kompostovat a pokud vytvoříte šikovná zavírací sousedská vrátka, můžete tu pást zvířata nebo slepice.

Hlubina hvozdu

Co je uvnitř divoké hranice? Jako kluk jsem žil s rodiči ve zpola opuštěné sudetské vesnici. Pamatuji se, jak jsme se ztráceli neuvěřitelným způsobem rodičům z očí. Prostě jsme zmizeli a zase se vynořili na naprosto nečekaném místě. V čem spočívalo tajemství toho kouzla? Inu nebáli jsme se zkoumat houštiny historických mezí, větrolamů, zkrátka živých plotů. A co bylo uvnitř? Uvnitř byly nekonečné prostory netušených světů. Regulérní paralelní dimenze a časoprostorové červí díry. Zapomenuté cesty, náhony, sklepy, stavení. Tajná údolí, paloučky a posedy. Pelíšky vyležené zvěří, malá králičí a slepičí království, zapomenuté jabloně a švestky, tajná jezírka, ze kterých pili ptáci a ve kterých se líhly žáby. A spousta dřeva oheň a na výrobu zbraní a užitečného nářadí i na stavbu domečků. Tak se nechte inspirovat :-) A dejte dětem prostor!

Že bořím ploty a hranice?

Nebojte se, o Váš plot Vás nepřipravím. Ono je na počátku potřeba věnovat vznikající zahradě maximální pozornost a péči. Až budete zakládat svoji zahradu, pořiďte si plot. Ale nevytvářejte říše strachu a totalitní světy. Plánujte ve dvou etapách. V počáteční etapě sázení a zakládání je potřeba mladé a slabé rostliny chránit. V cílové etapě naopak myslete velkoryse, sebejistě a svobodně.

A u všech starých chaloupek, i u těch chaloupek z pohraničního lesa v mém snovém království je malá zahrádka kolem zeleninových záhonků. Na sloupkách a plaňkách štípaných z akátových kůlů jsou staré hrníčky a za plotem slunečnice pro ptáčky. V každém případě Vás prosím, nechte z úcty k přírodě a jako princip sdílení prostoru Země vždycky část Vašeho pozemku neoplocenou neživým plotem. Můžete hledat způsob obdělávání, této části, ale co kdybyste ji nechali divokou?  Můžete tak pozorovat, co Vám krajina, zvířata i Vaše místo poví, pokud ji necháte promluvit. A mějte při tom na paměti: řeč stromů je hodně pomalá :-)

Jaký tedy výsledek cvičení v této kapitole?

Jak vytvořit provizorní plot?

K prvotnímu ochrannému oplocení použijte nějaké lehké pletivo, třeba lesnické, které je dobré právě na ochranu před zvěří. Můžete ho zavěsit na provizorní dřevěné kůly, anebo s úspěchem použít roxory – levné pruty betonářské oceli kolem jednoho centimetru tloušťky. Také jsem viděl používat namísto sloupku k plotu válec ze stočeného kusu pletiva o průměru 50cm, který stojí sám o sobě zakotvený do země kusem drátu podobným stanovému kolíku. Také může bý vyplněný do potřebné výšky kamením. Pletivo časem zoxiduje. Umí se recyklovat samo. Ale to už budou vaše stromy silné a veliké a zvěř je neohrozí, naopak bude s nimi v symbióze. A pak také můžete různými způsoby před zvěří a zvířaty chránit přímo zasazené stromky v neoplocené ploše tak jako to dělají lesníci v lese a cestáři na okrajích cest.

Lískový plot. Plot plodí plot :-)

Plot ze štípaného dřeva

Paralelní dimenze živého plotu.

Příklad práce s oplocením v prostoru zahrady.